Peletizace

Termín „peletizace“ je pro většinu z nás záhadným slovem…co se za ním skrývá a jakou mají souvislost s kapslemi Dermibel?

Pelety jsou podle definice odborníků malé sférické částice používané především v perorální aplikaci a jsou používány při výrobě léků a také již stále více při výrobě potravinových doplňků. Zjednodušeně řečeno, jedná se kulaté (víceméně) částice, které obsahují léčivé látky (u léků) či přírodní látky (odborně fytochemikálie, u doplňků stravy) a užívají se vnitřně.

Mohou být ve formě malých kuliček vložené do tvrdé želatinové tobolky (což je častější) nebo slisované do tablet. Při výrobě léků je tato léková forma stále oblíbenější. Jak z hlediska výroby léků (pomáhá řešit nevhodné kombinace léčivých látek, tzv. inkompatibility), tak i z hlediska účinku léku (méně dráždí sliznici trávicího traktu, účinná látka může působit na konkrétním místě našeho těla, obvykle v tenkém střevě, zjednoduší užívání léku a mnohé další pozitiva).

Samotné pelety, tedy "ty malé kuličky" se mohou po polknutí rozpadnout nebo rozpustit, ale mohou se také uvolnit až na požadovaném místě účinku v těle. Což bývá nejčastěji tenké střevo. Pro tento účel se často pelety obalují. Lék může obsahovat i několik různých typů pelet. Některé se mohou rozpustit v ústech nebo v žaludku, jiné až v tenkém střevě. To záleží na jejich složení a způsobu výroby. Není tedy divu, že po této lékové formě stále více sahají i výrobci doplňků stravy.

Jak se ale pelety vyrábějí?

Jedná se o poměrně složitý proces, nicméně si ho můžeme trochu přiblížit. Pelety se získávají procesem zvaným aglomerace. Ten se dá vysvětlit tak, že se jedná o shlukování původních prachových částic léčivé látky a k nim farmaceutických pomocných látek (drží pelety pohromadě a dodávají jim další vlastnosti) pomocí tzv. vlhčiva. Tato metoda se provádí několika způsoby: pohybem (nejčastěji odstředivou silou), na aglomeraci tlakem a vrstvení léčivých (a pomocných) látek na neaktivní jádra. Na začátku si představme malou kuličku (ve velikosti zhruba desetin milimetru), která je vyrobená ze sacharózy (nejběžnější konzumní cukr z řepy) či mikrokrystalické celulózy (složený cukr, je součástí rostlinných buněčných těl).

Na tuto původní kuličku neboli neaktivní částici se v příslušných zařízeních (fluidní zařízení, rotovací bubny) nanese léčivá látka (a s ní pomocné technické látky). Ta se může nanést buď v "tekuté" podobě (je ve formě roztoku či tekuté suspenze) nebo v "prachové" podobě (na neaktivní částice se nanese nejprve vlhčivo a na ní se pak nafoukají léčivé a pomocné látky ve formě jemného prášku).

Takto vytvořené "obalené kuličky" se při výrobním procesu shlukují dohromady a vytvářejí tzv. aglomeráty (shluky), které daly této výrobní metodě název. Sférický neboli kulatý tvar dostávají po zpracování odstředivou silou v příslušném technologickém zařízení. Takto získané pelety se mohou buď obalit či zůstat neobalené. Obal je může chránit, ale také jim může dodat přijatelnější vzhled pro pacienta.

Obal jim také může dodat tzv. enterosolventní vlastnosti (jsou odolné vůči působení žaludeční kyseliny) nebo pomoci postupně řídit uvolňování účinné či přírodní látky z pelety, tam kde je v organismu třeba. Kromě samotné tloušťky obalové vrstvy hraje roli také pH, působení jednotlivých enzymů v těle, rozpustnost léčivé (přírodní) látky a přidaných pomocných technických látek, pórovitost pelet (v případě otvorů či dutin v obalu) či kompaktnost povrchu (jinými slovy jeho pevnost či hutnost). Obaly pelet se vyrábějí z tzv. polymerů (jsou složené z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem), ať už přírodních nebo syntetických, například z derivátů již zmíněné celulózy.

Pro pružnost a pevnost se do obalů často přidávají změkčovadla. Nakonec se pelety naplní do tvrdé želatinové tobolky nebo se z nich dohromady slisováním vytvoří tableta. Tablety může výrobce také opatřit dělící ryskou, díky které se dá tableta rozpůlit a spolknout bez narušení správného mechanismu jejího celkového účinku.

Na závěr je dobré zmínit, že se, co se týče tobolek, kromě klasických, želatinových se stále více prosazují vegetariánské nebo veganské kapsle, které již nejsou vytvářeny ze želatiny živočišného původu (želatina je velmi čistý a jemný klih, který se získává vyvařením šlach, kůží, kostí a jiných jatečních odpadů bohatých na kolagen). Pro vegetariánské kapsle se používá jako zdroj například hydroxypropylmethylceluzóza. Ta se získává chemicky z již zmíněného rostlinného cukru celulózy.